Cesta

Plán výletu:

02.07.2009 - dopoledne provádíme on-line check-in u Lufthansy.

03.07.2009 - v půl šesté ráno nasedáme doma do auta a moje sestřička nás svým pidi autíčkem veze na letiště. Odevzdáváme kufry a jdeme si sednou za bezpečnostní kontrolu. V 6:40 jdeme do autobusu a po nastoupení posledního účastníka letu PRG - MUC vyrážíme na plochu k letadlu. Letíme takovým malým letadýlkem (cca pro 70 lidí) společností Augsburgairways, která je členem Lufthansa regional. Let probíhá naprosto v pohodě a za cca 50 minut přistáváme v Mnichově. Máme cca hodinu na procházku po letišti, tak okukujeme duty free krámky a občerstvujeme se v Lufthansa free koutku u brány :-) Je to moc dobrý nápad co tady zavedli, koutek, kde si můžete dát kafe s mlékem, čaj (výběr z asi 10 druhů) a vše zdarma, stejnou službu jsem už viděl i na letišti ve Frankfurtu. Naloďujeme se do Airbusu A320-200 společnosti Lufthansa a přesně na čas odlétáme. Letíme směrem na Drážďany a dále kolem Berlína na pobřeží Baltského moře a podél ostrovů přes moře až do Helsinek, kde přistáváme přesně na čas (+ hodina časový rozdíl). Vyzvedáváme auto v půjčovně Europcar, kde na nás milá obsluha mluví krásnou a plynulou angličtinou. Najdeme si autíčko (VW Polo) na parkovišti půjčovny, přiděláváme navigaci (dovezenou z ČR - nějak jsem nepochopil, proč v půjčovně chtějí za zapůjčení navigace tolik peněz) a vyrážíme směr náš první nocleh - hotel BestWestern na kraji Helsinek. Ubytováváme se a hned mažem do města na prohlídku Helsinek. Jedeme autem do centra. Není to úplně šťastný nápad, je pátek odpoledne, provoz docela houstne, v centru však je celkem prázdno a na všech parkovištích poměrně dostatek místa. Přijíždíme ještě v době, kdy se v zónách parkování platí, a za hodinu parkování platíme cca 2€. Postupujeme podle průvodce LP a naší procházku zahajujeme na kauppatori (rybím tržišti). Obdivujeme Carevnin kámen (kamený obelisk se zlatým orlem) a Havis Amanda (mořskou vílu s fontánkou), jdeme směrem na východ a vystupujeme do kopce (!!!!!! :-) ) až k Uspenské katedrále. Impozantní stavba z červených cihel na ostrově Katajanokka, který je mostem spojen s okolím, že ani nepoznáte, že jste přešli na ostrov. Zavírají zde ve všední den již v 16.00, což bohužel pro nás bylo strašně brzo. Katedrála byla postavena jako ruský pravoslavný kostel v byzantsko-slovanském slohu v roce 1868. V průvodci LP stojí, že stojí za zhlédnutí sobotní ortodoxní bohoslužba, která začíná v 18.00 každou sobotu. Dále pokračujeme zpátky dolů a jdeme na Senátní náměstí (Senaatintori) "oficiální" centrum Helsinek. V samém centru náměstí stojí socha cara Alexandra II. z roku 1894 a symbolizuje velmi silný vliv Ruska na Helsinky v 19. století. Nahoře na náměstí stojí nad majestátným schodištěm ční impozantní bílá budova luteránské katedrály Tuommmiokirkko. Navrhnul ji Carl Ludvig Engel a dokončena byla v roce 1852, dvanáct let po jeho smrti. Dále jsme šli po obchodním bulváru Mannerheimintie až k Muzeu současného umění Kiasma, dále na náměstí Rautatientori a ke Národní galerii Ateneum. Pokračujeme dál k budově parlamentu a zadem přes park pár ulicemi vystupujeme do mírného kopce ke skalnímu chrámu Temppeliaaukio. Navržen bratry Suomalainen v roce 1969 a stal se jednou z mnoha helsinských turistických atrakcí, je vytesán do skály a má užasnou kupolovitou střechu, která má v průměru 24mm a je pokryta 22km vynutého měděného pásu. Má skvělou akustiku a pravidelně se tu konají koncerty. Vstup je ze severního konce Fredrikinkatu. Vracíme se k autu a jedeme směrem k atrakci, kterou by neměl minout žádný Čech. K Olympijskému stadionu přijíždíme právě ve chvíli, kdy začíná fotbalový zápas I.ligy ženského fotbalu. My ale jdeme rychle na věž stadionu (po-pá 9 až 20.00), kde je úžasný výhled na celé Helsinky - určitě doporučuji navštívit. Cestou zpátky k autu se zastavujeme u fotbálku a pozorujeme holky, jak to čutají a můžu říct, že technicky se mi fotbal velmi líbil :-) Určitě hezčí podívaná, než na současnou Gambrinus ligu :-) Do hotelu přijíždíme za čtvrt hodiny, jdeme si dát něco malého na zub a spát. Den je tu dlouhý, ale únava je ještě větší, takže usínáme hned.

04.07.2009 - po snídani balíme a vyrážíme na naše Finské putování .. jedeme po dálnici směrem na východ k naší první zastávce městečku, či chcete-li na finské poměry spíše městu Porvoo. Zpětně musím říct, že z navštívených maloměst ve Finsku jednoznačný vítěz. Porvoo není velké, dá se v pohodě projít celé pěšky za cca jednu hodinu. Z hlavních atrakcí nesmíte minout Staré město s pozoruhodnou středověkou katedrálou Tuomiokirkko. My měli to štěstí, že zde právě probíhala svatba, takže z katedrály nebylo nic. Tak jsme šli k vodě podívat se na krásnou řadu pobřežních domků. která Porvoo charakterizuje na mnoha záběrech turistických průvodců. Vracíme se do Starého města, kocháme se na tržišti mumrajem lidí a pomalu podél řeky míříme zpátky k autu. Cestou se ještě zastavujeme v supermarketu, kde doplňujeme pár zásob (kupujeme finské pivo - nabídka piva je úchvatná, množstvím vévodí pivo české - hlavně Kozel, který byl v akci). Vyrážíme dál směrem na Lahti, Mikkeli až do městečka Savonlinna, kde hodláme navštívit největší atrakci města hrad Olavinlinna. Přijíždíme bohužel až v podvečer, kdy se do hradu uchylují milovníci operního zpěvu na pravidelně pořádající červencový festival opery. Prohlížíme si hrad alespoň z mezi ostrůvku. Je docela chladno, tak se moc nezdržujeme a jdeme zpět k autu. Jedeme dál  do vesnice Kerimäki. Stojí zde pozoruhodný největší dřevěný kostel na světe, schopen pojmout až 3,000 sedících věřících a společně s místy pro stání je zde možnost až pro 5,000 lidí. Náš dnešní den končíme v klášteře Valamo. Jediný orotdoxní klášter ve Finsku určitě stojí za návštěvu, my se rozhodujeme zde i nocovat.

05.07.2009 - po klášterní snídani jdeme na procházku po zahradě, trošku mrholí a je celkem zima. Raději vyrážíme dál do střední oblasti jezer městečka Jyväskylä. Město spojované s nejznámějším finským architektem Alvarem Aaltem nás moc neuchvátilo, přesto jsme si celé prošli a dali zde oběd. Duchem jsme už ale byli v přírodě, kde jsme si naplánovali další naší zastávku. Finsko je zemí lesů a jezer a nenavštívit alespoň jeden z mnoha Národních parků by byl jistě veliký hřích. My si již předem, s ohledem k nemožnosti navštívit Laponsko, kde je prý ten nejkrásnější park Oulanka, vybíráme park v Jezerní oblasti Leivonmäki. Jdeme na cca 12 kilometrový výšlap opuštěnou krajinou lesa a jezera, kde je úžasný klid a my si ho každou chvíli vychutnáváme. Uvažujeme i o přespání na kempovacím místě, ale vzhledem k tomu, že čas je ještě mladý (je cca 18.00) vyrážíme dále na severozápad směr Kokkola. Jedeme dokud nám síly stačí a cca 60km před cílem stavíme v kempu stan a uleháme k nevšednímu spaní za bílé noci. Přijíždíme do kempu v cca 22.30, kdz už zde nikdo není, tak jsme si dovolili na kraji přespat bez zaplacení ...

06.07.2009 - dlouho jsme nemohli usnout, spát ve dne mi nějak nejde ... tak vstáváme až po desáté hodině, balíme stan a jedeme do Kokkoli. Podle LP je Kokkola turisticky opomíjená, bohužel se přesvědčujeme, že právem. Nic nám, kromě rekordu v nejseverněji dosaženém místě našeho cestování (63°50´), nenabídla, prošli jsme si staré město, park a asi po hodině vyrazili směrem na Vaasu. Cestou jsme navštívili městečko Jakobstad, kde jsme si prohlédli opět staré město, kde je čtvrť plná starých dřevěných domků, postavených pro dělníky na námořníky. Jeli jsme se podívat do přístavu a na pláž a pokračovali dále na jih. Při zastávce v kavárničce podél halvní silnice jsem si všimnul informačních letáků odlasti Pohjanmaa, jak se kraj kolem města Vaasa jmenuje. Imponoval nás leták o nedalekém ostrově Replot a jeho severním bráškovi Björkön. Tak jsem se rozhodli dnešní den zakončit právě tam. Na ostrov se dostanete po nejdelším mostě ve Finsku, který je dlouhý 1045 metrů a byl dokončem teprve nedávno v roce 1997. Ostrov Replot je se svým sousedem spojen opět mostem, který ale skoro nezaznamenáte. Udělali jsme si projížďku do všech koutků a ostrova a shodli se, že sem se ještě někdy vrátíme, určitě s kolem. Nocujeme na severu ostrova v městě Björköby v místním pensionu, což je krásný dvoupatrový srub s kouzelnou saunou.

07.07.2009 - po krásné snídani v úžasně zařízené jídelně pensionu vyrážíme dál dnes již definitivně do města Vaasa. Hlavní město oblasti Pohjanmaam má něco málo pod 60 000 obyvatel a nenabízí až tak mnoho, ale za krátkou procházku stojí. My si udělali krátkou projížďku autem a pokračovali podél pobřeží přes krásná městečka a vesničky dolů na jih směr Turku. Bohužel odpoledne začíná pršet a prší čím dál hustěji a více a do Turku přijíždíme již za hustého deště a nechce se nám ani vylézat z auta. Rozhodujeme se jednohlasně po krátkém váhání a jedem směr Helsinky. Celou cestu po krásné nové dálnici hustě prší, do Helsinek dojíždíme večer, ubytováváme se opět v BestWesternu a jdeme spát.

08.07.2009 - náš poslední den tohoto putování, máme před sebou jen formální věci. Po snídani chvilku ještě odpočíváme, před obědem vyrážíme vrátit autíčko a jedeme na letiště čekat na odlet. Náš odlet je cca o 30 minut opožděn kvůli počasí ve Frankfurtu, kde přestupujeme na další spoj do Prahy. Celé naše putování končí v cca 0.30 přistáním na Ruzyni.